|
| |
|
|
Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví
Řezníčková, Lucie ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce "Česká zdravotní politika po roce 2010 v kontextu Hegerovy reformy zdravotnictví" pojednává o významné institucionální změně, jež proběhla v právních normách českého zdravotnictví v období pravicové vlády, proklamující své kroky jako nutné reformy ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Cílem této práce je kriticky reflektovat vývoj české zdravotní politiky v období 2010-2013 se zaměřením na případ reformy ministra Leoše Hegera. V rámci metodického přístupu práce využívá metody institucionální analýzy, kritické diskurzivní analýzy a dalších metod analyzujících daný politický proces. Hlavním teoretickým východiskem práce je kritická sociální teorie neoliberálního přístupu, jenž ovlivňuje jednání aktérů v českém zdravotnictví. Mezi další teorie, z nichž práce vychází, patří studium zdravotnických systémů, jejich funkcí a cílů, zdravotní politiky a její změny mimo jiné v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví a mezinárodního diskurzu. Diplomová práce identifikuje argumentaci neoliberální ideologie u tvůrců české zdravotní politiky v procesu zdůvodňování reformních kroků. Vyhodnocuje rovněž nelegitimitu reformních změn neakceptací protikladného názoru vůči reformám ze strany veřejnosti či nedostatečnou reflexí mezinárodních dokumentů, k nimž se ČR zavázala. Zákonné normy představené...
|
|
| |
|
|
Postgraduální vzdělávání lékařů v ČR: Mladí lékaři v zajetí formálních a neformálních institucí
Šíchová, Tereza ; Tušková, Eva (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou problémy v systému postgraduálního vzdělávání lékařů. Hlavním cílem je hlouběji porozumět problémům tohoto vzdělávacího systému. Pomocí kvalitativních metod práce zjišťuje, jaké problémy mladí lékaři v současném systému specializačního vzdělávání spatřují a jakým příčinám tyto problémy přisuzují. Výzkum je založen na sérii polostrukturovaných rozhovorů s lékaři, kteří se specializačního vzdělávání aktuálně účastní. Získaná data byla dále zpracována metodou tématické analýzy. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že je situace napříč všemi obory i typy zdravotnických zařízení silně rozmanitá. Za nejproblematičtější oblast lékaři považují roli školitele, která je v mnoha případech plněna pouze formálně, či úplně chybí. Respondenti rovněž vnímají určité obtíže spojené s plněním specializovaných stáží a předepsaných výkonů, které zároveň nejčastěji spojovali s existencí postupů podle neformálních pravidel. Hlavní zjištění práce představuje odhalení příčin těchto problémů. Samotný nesoulad je nahlížen optikou teorie neformálních institucí podle G. Helmkeové a S. Levitskeho. Z perspektivy zvolené teorie se jedná o nedostatečnou účinnost formálních pravidel. Případné řešení proto musí spočívat v posílení kontroly a prosazování těchto pravidel. Z provedeného výzkumu vyplývá i další...
|
|
|
Motivy a strategie jednání rodičů odmítajících povinné očkování
Štětovská, Pavla ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
6 ABSTRAKT Povinné očkování dětí se v České republice v současné době stalo velmi aktuálním a diskutovaným tématem. Společenské názory na povinné očkování rozdělují rodiče ve dvě odlišné skupiny, které se prezentují názory pro nebo proti očkování. Ve své diplomové práci jsem se pokusila zachytit pohled rodičů s odlišným nahlížením na povinné očkování. Práce se zaměřuje především na zmapování procesu rozhodování rodičů. Pokouším se popsat, jak oni sami vnímají povinné očkování svých dětí, jakou mají s touto problematikou zkušenost a jakým způsobem se následně rozhodují o realizaci, změnách nebo odmítnutí očkování. Hlavní výzkumnou otázkou této práce je: Jak postupují rodiče při vytváření názoru na povinné očkování, a zmapování toho, co se děje s rodiči, kteří se rozhodují pro anebo proti očkování? V teoretické části diplomové práce se zaměřuji na popsání historie povinného očkování, vývoje systému očkování u nás i ve světě, očkovacího schématu a vakcín, přehledu očkovaných nemocí, funkce imunitního systému, modelu distribuce a úhrady vakcín, kritiky s argumenty pro a proti očkování, shrnuji popis právních norem a jejich vnímání veřejnosti. V empirické části představuji použitou metodologii kvalitativního výzkumu, jehož těžiště tvoří rozhovory s rodiči. Následně usiluji o zachycení jejich názoru, toho, jak se...
|
|
|
Životní styl jako determinant nadváhy a obezity
Wlochová, Markéta ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce "Životní styl jako determinant nadváhy a obezity" se zaměřuje na zjištění rizikových faktorů, které ovlivňují nárůst nadváhy a obezity u populace v kontextu selhání programů zaměřených právě na tuto problematiku. Hlavním cílem práce bylo porozumět současnému životnímu stylu vybrané slupiny osob, vzhledem k tomu, že tradiční pojetí vzniku nadváhy a obezity, tzn. vyšší příjem energie než výdej, se jeví jako neefektivní. Dalším cílem byla analýza současné politiky v České republice, zaměřené na boj s nadváhou a obezitou, v kontextu Evropské unie. V úvodní části práce se čtenář seznamuje s problematikou nadváhy a obezity jako takové. Následuje definování cílů a výzkumných otázek, na které se práce primárně zaměřuje. Hlavní metodou je kvalitativní výzkum, pro který v současnosti neexistuje obecně uznávaná definice, proto je tato metoda v práci stručně rozvedena. Metoda použita pro analýzu politiky pro boj s nadváhou a obezitou u nás byla obsahová analýza, při které jsem využívala veřejněpolitické dokumenty jak domácí, tak zahraniční. Dále následují teoretická východiska a konceptualizace základních pojmů, jenž nám položila základ, ze které práce vychází. Kapitola zaměřená na vývoj politiky pro boj s nadváhou a obezitou čtenáře stručně seznamuje se vznikem této politiky od počátků, jako...
|
|
|
Účinnost řízení péče o nemocné celiakií v ČR
Přibylová, Kristýna ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Mašková, Pavla (oponent)
Práce se zabývá účinností řízení péče o nemocné celiakií. Jedná se o modelový případ řízení péče o chronicky nemocné. Analytickým rámcem práce je víceúrovňový inovativní model péče o chronicky nemocné. Klíčová je interakce mezi zdravotnickým týmem, který reprezentuje systém zdravotní péče, mezi komunitními partnery a mezi pacienty a jejich rodinami. V případu celiakie je pak nutno zahrnout také roli zástupců trhu s bezlepkovými potravinami. Interakce těchto aktérů se odehrává v širším politickém kontextu, jehož stav tuto interakci zásadním způsobem ovlivňuje a odráží se tak v konečných výsledcích - stavu pacientů a kvalitě jejich života. Pomocí nástroje hodnocení kvality života podmíněné zdravím SF-36 bylo zjištěno, že kvalita života celiaků je nižší ve srovnání s evropským standardem zdravé populace a že příčiny tohoto problému je nutno hledat a systematicky odstraňovat na všech úrovních systému péče o chronicky nemocné. Zjištění tak potvrzují teoretický předpoklad, že péče o chronicky nemocné je stále značně podceňována a neodpovídá specifickým potřebám chronicky nemocných pacientů, což se odráží právě na celkové kvalitě života.
|
|
| |
|
|
Návaznost hospiců na nemocnice
Šottová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Háva, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá návazností lůžkových hospiců na nemocnice v České republice. v rámci této problematiky zkoumám postavení lůžkových hospiců v systému zdravotnictví a v sociálním systému, promítání tabuizace smrti do návaznosti péče a možnosti vzdělávání v oboru paliativní péče. Práce se skládá ze tří hlavních částí. První část zahrnuje určení cílů práce, popis použitých výzkumných metod, teoretická a hodnotová východiska a vymezení základních pojmů spojených s hospicovou péčí. Ve druhé části se zaměřuji na reflexi aktuální situace hospiců v České republice. Na základě analýzy dokumentů popisuji financování a legislativní ukotvení hospiců. Třetí část je postavena na kvalitativním výzkumu. Pomocí expertního šetření jsem zjišťovala názory odborníků pracujících v hospicích. Získané poznatky dále analyzuji a rozčleňuji do jednotlivých témat. Mezi důležitá zjištění patří, že dotázaní odborníci hodnotí návaznost hospiců na nemocnice kladně. Mezi hlavní problémy již přestává patřit kapacita hospiců a financování. v České republice však chybí systém paliativní péče a začlenění obecné paliativní péče do lékařských oborů.
|
|
|
Tvorba zdravotní politiky Kraje Vysočina
Hájek, Jakub ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce Tvorba zdravotní politiky Kraje Vysočina se věnuje vzniku zdravotní politiky kraje a tvorbě a využití koncepčních dokumentů zaměřených na zdravotnictví. Vytvoření krajů v roce 2000, zrušení okresů v roce 2003 a převedení zdravotnických zařízení na kraje vyvolalo nutnost strategického řízení ve zcela nové oblasti. Původně ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, později samostatně se Kraj Vysočina rozhodnul připravit koncepční dokumenty, které by popsaly stávající situaci krajského zdravotnictví, definovaly cíle a priority pro jeho další směřování. Kraj Vysočina pojal přípravy koncepce velmi zeširoka a mezi roky 2003 a 2007 vzniknul Zdravotní plán kraje Vysočina, který však nebyl zcela dokončen. Dále Kraj Vysočina připravil Program Zdraví 21 pro kraj Vysočina a Koncepci eHealth Kraje Vysočina zaměřené na další oblasti zdraví a zdravotnictví. Diplomová práce zkoumá vznik těchto strategických dokumentů, práci krajské samosprávy s nimi a jejich využití v praktické politice při dosahování cílů spočívajících v dosažení co nejvyšší úrovně zdraví populace. Z hlediska jednotlivých koncepcí se diplomová práce věnuje naplňování stanovených cílů a aktualizaci dokumentů. V roce 2016 došlo ke schválení navazujících strategií pro všechny tři dokumenty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.